Není to žádná polívka, nebo smaženice. Je to krásné místo v Rychlebách, kde dříve stála osada Hřibová (Pilzberg). Když se procházíme po místních loukách narazíme na opuštěné sady, rozbořené základy domů, nebo na alej vedoucí do míst, kde stával kostel.
O prázdninách jsme tady strávili celý týden. Žili jsme s tímto místem ve dne i v noci a vznikly tu opravdu zajímavé věci. Tam, kde stával kostel najednou stála znovu celá vesnička (zmenšená) a spousta dalších objektů. Bohužel jsme si neuvědomili, že tady bývá pastvina pro krávy a tak se stalo, že tu někdo znovu natáhl ohradníky a přes naše výtvory s přehnalo stádo.
Utekl rok od Hřibové a byl čas zase něco podniknout. Tak jsme se rozhodli postavit něco velikého. Ideální místo pro náš objekt jsme našli na Sedmilánském kopci. Je krásně vidět ze všech stran a přesto, že není vysoký je z něj perfektní výhled široko daleko. Všechno jsme si rozmysleli, naplánovali a díky finanční podpoře Pražského architektonického studia ACHT jsme se pustili do výroby velikého stolu a židlí ze dřeva. Všechno se povedlo a tak tam teď židle stojí. Chtěli jsme, aby se lidé o tomto parádním místě, které mají "pod nosem" dozvěděli. Teď tam je skoro pořád někdo, ale bohužel ne všichni se chovají tak jak by měli a kromě židlí a výhledu tu najdeme i vyježděné koleje a spousty odpadků.
Naše práce je čím dál složitější a taky dražší. Proto jsme na další dílo požádali o grant přes program Mládež v akci. Tenhle grant jsme dostali a tak jsme se mohli pustit do díla. 20.6.2008 jsme se vypravili na motivační výlet do Prahy, kde jsme měli besedu s architektem Michalem. Byli jsme na zajímavých místech a viděli zajímavé věci. To nám pomohlo všechno dobře vymyslet a naplánovat. Tvořit jsme začali v pátek 1.7.2008 a dokončit se nám to povedlo už v sobotu 5.7.2008. Teď nás čeká ještě víkend, kde se domluvíme co dál, co bychom mohli zlepšit a tak nějak zhodnotíme celé letošní tvoření. Úplně na závěr bude beseda, na kterou se můžete přijít podívat a zeptat se, co vás zajímá.
Jak jistě víte tak ne všichni lidé jsou dobře vychováni a neví jak se chovat k umění a tak i naše židle a stůl podlehly touze vandalů zanecht po sobě na světě "něco" takže bylo na podzim roku 2008 rozhodnuto že židle odvezeme a spravíme. Bohužel od plánů k činům je často hodně daleko a tak byly židle svezeny z kopce až 4.4. 2009 a o další tři týdny později započaly opravy. první přišel na řadu jednodušší stůl. Jeho deska se propadala, nohy křivily a nápisy byl postižený více než židle, proto se 4 z nás kteří našli chvilku ve svém nabitém programu dohodli nejen na provedení vyztužení ale také rozhodli že celý stůl bude ohoblován dočista.Výsledek posuďte sami:
Někteří jsme z jiných částí naší země než rychleb a nám vyhrazený týden pro tvorbu se kvapem blíží, takže jsme se rozhodli zopakovat loňský motivační víkend který jsme spojili s návštěvou Václava Fialy v Klatovech -sochaře jehož dílo nás motivovalo k vytvoření klenby. Letošní návštěva nám byla velmi přínosná a domů jsme se vrátili již s prvními nápady.
Tábor 2009. Původní plány? Skulptury vyjadřující tanec před tančírnou v Račím údolí za podpory Lesů ČR. Jenže pak přišly povodně a všechno bylo úplně jinak. Michal dostal výborný nápad, místo Soch přišel s návrhem že sežene peníze od dobrovolných dárců a vytvoříme umění které bude přínosem obce postižené povodněmi. Když jsme tento nápad prezentovali našemu panu starostovi tak první věcí co ho napadla byla zastávka ve Vojtovicích která byla delší dobu v dezolátním stavu. To se nám zalíbilo a tak jsme začali vymýšlet jak by asi mohla vypadat. První návrh byl podobný klenbě a výrazně náročnější a druhý byl originální a pěkný. První den jsme asi 3x změnili konečnou podobu a v podobném duchu pokračuje stavba i v příštích několika dnech. Vernisáž musela být kvůli nepřízni počasí a nedostatku času na dokončení posunuta asi o 2 hodiny. Až o víkendu 20-22.11.2009 tvořila zastávku jen konstrukce. Střechu tvoří elipsa z plexiskla zavěšená na ocelových lanech na konstrukci.
Asi dva dny po skončení prací na autobusové zastávce ve Vojtovicích část z nás vyrazila na Rejvíz kde jsme stavěli hrad pro obyvatele a návštěvníky chaty pod Koberštejnem <info>. Většinu týdne bylo nádherně což na Rejvíze není moc obvyklé, a tak jsme pracovali vždy od rána do večera dokud nás nedonutily Muchničky (velice nepříjemný hmyz) jít si odpočinout a dát si výbornou večeři, potom film a spát. Dílo jsme dokončili po 10ti dnech, a měli jsme dost :-). Teď už jsme jen zvědaví kolik let vydrží (počítáme několik desítek jelikož kvůli čtyřem gymnazistům je celá stavba velmi předimenzována:-) )
Po loňském neůspěchu kdy se nám kvůli nemocem a pracovnímu vytížení skoro nepodařilo sejít, ale pouze obstarat 3 bukové kmeny jsme se opět sešli abychom pokračovali. Klasicky se začalo prazentací všech nápadů, a volbou toho nejlepšího. Za povolení k umístění na nádherném místě ve Vlčickém parku opět musíme poděkovat vstřícnému starostovi. Potom už jen stačilo sehnat zbývající materiál, objednat plexisklo, nechat vyřezat plech na střechu a všechno to zakopat na smluveném místě. Jak to všechno dopadlo se můžete podívat ve fotogalerii.
Umělé kameny se do krajiny za obcí Kobylou pod Venušinými miskami přitoulaly v roce 2012. Usídlily se na kopcích z tvrdé bazaltické žuly v krásně zvlněné krajině, jejíž morfologii dotvořil ledovec. Vypadají jako loďky, jako ožužlané hašlerky s kozami. Kdysi zde na pastvinách běhaly ovce, kozy jsou tady na návštěvě. Jsou červenorůžové v kompozici se zelenými pastvinami či bílým sněhem. Na loďkách - kamenech můžete sedět, opírat se o kozy, mazlit se a rozhlížet se dokola.
